Malování pokojů
Obrázek vrch

Malování pokojů

Home >> Pro šikovné ruce >> Malování pokojů



Malování pokojů

Volbou barvy malby lze opticky korigovat rozměry místnosti. Bílá a světlé barvy místnost opticky zvětšují naproti tomu tmavé barvy ji zmenšují.

Malujeme stále častěji svépomocí. Ušetříme peníze i úklid, nářadí si koupíme nebo vypůjčíme. Na oškrábání několikanásobného nátěru budeme potřebovat škrabu, na sádrování trhlin stěrku (špachtli), dobrou štětku, štětec, váleček a popřípadě tlakovou stříkačku. Doporučit lze odstíny nejsvětlejší, teplé tóny, tmavé stěny působí tísnivě a jak již bylo řečeno v úvodu, zmenšují prostor. Barvu vybíráme tak, aby ladila s barvou zařízení místnosti a barvy se vzájemně doplňovaly.

Natíráme-li štětcem, nenasazujeme jej na natíranou plochu kolmo, ale vždy šikmo. Do nátěrové hmoty se namáčí jen asi z jedné čtvrtiny a přebytečná barva se otře o okraj plechovky. Nová štětka se má nejdříve na několik hodin namočit, aby dřevo nabobtnalo a pevně sevřelo žíně. Bez namočení žíně pouštějí. Postup při natírání štětkou nebo natíracím kartáčem je na obrázku 277. Nanášení barvy válečkem je rychlejší než štětkou, hlavně na hladkých plochách (obrázek 278). Stříkání je vhodné jako konečná úprava nátěru. Nejjednodušší ruční stříkačka, která se plní vytahováním pístu: nasáta voda nabo barva se tlakem vhání do trysky a rozprašuje na plochu. Tlaková stříkačjka je výhodná nejen pro přestříkávání nátěrů, ale i pro vlhčení ploch a podobně. Voda nebo barva je v tlakové nádobě, z niž je vytlačována stlačeným vzduchem hadicí do pistole s tryskou. Stříkacích pistolí je několik druhů, pro svépomocné práce je vhodná stříkací pistole s elektrickým motorkem, která se připojuje na elektrickou síť kabelem. Motorek se spouští stisknutím pášky a proudící vzduch pak vytlačuje ze zásobníku a rozprašuje ji ústím trysky.

Obnovujeme-li malbu, přesvědčíme se, o jaký druh nátěru jde. Zkoušku provedeme vodou. Kápneme-li na vápenný nátěr, ztmavne, ale nepouští. Klihová malba se po namočení snadno seškrábe a nátěr pouští. Latex neztmavne a zůstane pevný.

Vápenný nátěr - příprava

Vápenný nátěr je vhodný tam, kde vyžadujeme zvýšenou hygienu, a do vlhčího prostředí.

Starý nátěr se může ponechat, jen je-li dostatečně pevný. Okartáčuje se, nepevná místa se oškrábou stěrkou a trhliny a díry se zatmelí. Několikanásobně staré vrstvy, které se uvolňují v tlustých nebo tenčích lístcích, se musí odškrábat. Vápenný nátěr připravíme tak, že dobře vyhašené vápno rozředíme vodou a přecedíme přes husté síto nebo tkaninu. Podkladní omítka pod vápenný nátěr má být drsnější, je-li příliš hladká, nátěr odprýskne. Má-li být nátěr kvalitní, má vysychat zvolna. Vyschlou omítku před natíráním navhlčíme vodou (obrázek 279). Nové omítky se musí nejdříve natřít alespoň dvakrát čistým vápenným mlékem (obr. 280). Stropy a stěny se natírají dostatečně namočenou štětkou, jinak vznikají nepěkné šmouhy. Stěny se natírají stále ve svislem směru. Natíráme ve vdvou třech tenkých vrstvách, vždy ještě do zavlhlého předchozího nátěru. Tlusté vrstvy se odlupují. Má-li být povrch bez stop štětky, ještě se přestříká nebo přetře válečkem potaženým umělou kožešinou (obr. 281). Vápenný nátěr zle přibarvit jen pigmenty odolnými vápnu a jen do světlého odstínu, protže větší množství pigmentu snižuje jakost nátěru. Pigment se nepřidává do vápenné mléka přímo, ale předem se důkladně rozmíchá a rozpustí ve vodě. Větší odolnost proti otěru se získá přídavkem mléka.

Vápenné nátěry jsou vhodné do místností, vnichž by klihové malby plesnivěly. Dělají se tedy vkolách, spížích, kuchyních, popřípadě i na WC a ve všech sklepních místnostech. Pro čerstvé omítky v novostavbách jsou vhodnější než barvy klihové.

Klihový nátěr

Klihovými barvami se malují obytné místnosti, ale nehodí se do vlhka.

Stará klihovámalba se musí nejdříve odstranit. Navlhčí se štětkou nebo tlakovou stříkačkou. Po vsáknutí vody postřik opakujeme, a tperve potom starou malbu opatrně seškrábeme, abychom nepoškodili omítku. Štětkou se vymyjí zbytky staré malby. Je-li povrch omítky nepevný a uvolňují se z něho jemná zrníčka písku, zpevníme omítku dvojnásobným nátěrem řídkým vápenným mlékem, které vyplní jemné póry a trhlinky. V blízkosti sporáku bývají stěny osmahlé kouřem. Důkladně se oškrábou, omyjí a natřou směsí vápenného mléka a mýdla, do druhého nátěru se přidá asi 20% denaturovaného alkoholu.

Jsou li na malbě rezavé nebo hnědé ostře ohraničené skrvny, musí oškrábat a po důkladném umytí čistou vodou a vysušení se místo se skrvnami natře rychle schnoucím nitroemailem, lakem apod. Nepříjemné jsou tmavohnědé a někdy sazově černé dehtové skrvny na komínovém zdivu. Doporučuje se přetřít tato místa izolačním nátěrem na bázi fluátů. Protže skrvrny upozorňují na závadu v komínovém zdivu (kondenzované spaliny prosakují netěstnostmi nebo trhlinami), je třeba nechat komín prohlédnout a posoudit stupeň závady, popř. puršené místo přezdít (spaliny, pokud pronikají trhlinami mohou ohrozit zdraví).

Oškrábaná, umytá a vyspravená omítka se někdy natírá mýdlovým roztokem z 1 kg mazlavého mýdla a 8 litrů vody nebo z 1/2 kg jádrového mýdla rozvařeného v 8 litrech vody. Účelem je dezinfekce a vytvoření hladšího podkladu.

Při malování se nejdříve natírá strop směrem od oken ke dveřím a u ístností s velkou světlou výškou i část stěn až do výšky, kde bude končit malba stěn (obr. 282). Čáru pro ukončení malby stěn vyšlehne šňůrou natřenou suchých barvivem, které na stěně zanechá rovnou přímku (obr. 283). Čím je místnost nižší, tím vyšší má být malba stěn. Nátěr se nanáší plně namočenou štětkou v dlouhých tazích vždy do zavadlého předchozího nátěru. Má-li být barva stejnoměrná,musí se stále míchat. Použijeme-li váleček, začínáme válečkovat vždy v rohu místnosti. Válečkujeme buď jednoduchou válečkovací soupravou, anebo válečkovacím přístrojem (obr. 284). Pro případné oživení ploch je vhodné stříkání štětkou přes ruku (obr. 285). Barvu na válečkování zlepšíme přidáním mléka nebo až 10% bílé latexové barvy).

Klihové nátěry se dříve připravovaly z malířské hlinky, plavené křídy, kaolínu, barviva, klihu a přidávalo se mléko. Dnes se prodávají kvalitní hotové směsi, s nimiž se pracuje podle návodu výrobce. Mezi nejznámější patří Remal, Malbyt, Osmal, nejčastěji Primalex, hotová nestíratelná bílá nátěrová hmota s latexovým pojivem. Do posledního nátěru se přidávají pigmenty utřené starším štětcem s vodou, htové tekuté barvy nebo tónovací pasty pro latexové barvy.

Kvalitní klihová malba se nesmí snadno otírat. Zkoušku otěru provedem hřbetem ruky (obr. 286).

Latexové nátěry mají sametově hedvábný povrch, jsou pěkné a trvanlivé.

Hodí se na vápenné omítky, které musí mít hladký povrch. Starou klihovou malbu odstraníme a podklad připravíme jako pod novou klihovou malbu, tj. musí se umýt, trhliny a díry se vyspraví sádrou. Základní nátěr se ředí a za 2 až 4 hodiny následuje nátěr krycí. Nekryje-li dostatečně, musí se opakovat. Nátěr rychle schne a po uschnutí se obtížně odstraňuje. Proto všechno, co nemá být natřeno (zárubně, okna, vypínače), zakryjeme a v blízkosti těchto předmětů natíráme opatrně menším štětcem.

Natíráme-li latexem dřevo, musíme je napřed napustit fermeží. Kov se před rezavějím chráním základním nátěrem nebo nitroemailem.

Fermežové nátěry na stěnách se dají snadno udržovat v čistotě, nejsou ale tak pěkné jako keramické obklady.

Nanášejí-li se na stěnu s klihovou malbou, nejdříve stěnu navlhčíme, oškrábeme, umyjeme a trhliny vyplníme sádrou. Povrch přebrousíme brusným papírem, prach odstraníme kartáčem a podlad napustíme fermeží. Asi za 24 hodiny vytmelíne nerovnosti pryžovou nebo ocelovou stěrkou. Na větší nerovnosti naneseme ještě po ztrvrdnutí první vrstvy tmelu vrstvu druhou (za 4 až 8 hodin). Zatvrdlý tmel přebrousíme, oprášíme a naneseme první nátěr základní barvou. Po zaschnutí přebrousíme jemným smirkovým papírem a následuje vrchní nátěr. Na omítky se výborně osvědčuje Epolex, dvousložková epoxidová nátěrová hmota. Podklad se upravuje stejně jako pro olejový nátěr. Po vybroušení se nanese první nátěr epoxidovou podkladovu dvousložkovou barvou S 2311, která se před zpracováním smíchá s tužídlem pro epoxidové nátěrové hmoty S 7300 v hmotnostním poměru 100:12 a přiředí ředidlem pro epoxidové barvy S6300. Teprve po zaschuntí a přebroušení skelným papírem se připraví k nanášení email epoxidový dvousložkový S2321; smíchá se s tvrdidlem S 730 v hmotnostním poměru 100:33 nebo 100:40 (správný poměr je uveden na obalu). Směsi připravíme jen tolik, kolik zpracujeme během 8 až 10 hodin, po této době ztvrdne a již není k ničemu.

Oprava a obnovova starého fermežového nátěru na stěně.

Uvolněný nátěr se odstraní, celá plocha se omyje teplou vodou se saponátem, a až uschne, napustí se poškozená místa fermeží anebo řídkou fermežovou základní barvou a vyspraví se tmelem. Celá plocha se pak vybrousí smirkovým papírem, opráší se a natře základní barvou. Po zaschnutí se jemně přebrousí, opráší a nanese se vrchní nátěr.

Natíráme okna, dveře, plot

Postup při natírání nových oken

Nová okna se napouštějí fermeží, zvlášť pečlivě na stranách, kde budou ve styku se zdívem. Důkladně se musí napustit všechna místa, kde je dřevo řezáno příčně. Okna se napouštějí tak dlouho, dokud se fermež vsakuje. Po šesti hodinách se přebytky fermeže musí otřít. Není správné nanášet dálší nátěr, dokud fermež nevsákne a nezaschne. Je vždy dobré, přebrousí-li se lehce smirkovým papírem a opráší, nátěr se k k drsnějšímu podkladu lépe přichytí. Je-li třeba tmelit, nemá být vrstva tmelu tlustší než 0,5 mm, jinak po zaschnutí popraská. Tmel po zaschnutí se má vždy lehce přebrousit a prach odstranit (obr. 287).

Otevíráme-li nenačatou plechovku s barvou, odřízneme nejdříve po obvodu škraloup, barvu přecedíme přes punčochu do jiné plechovky. Aby barva nevysychala, zkryjeme plechovku i se štětcem sáčkem z PVC (obr. 288). Okenní křídla natíráme ve vodorovné poloze podkládáme trojhrannou lištou, aby se nátěr co nejméně porušil. Začíná se natírat na straně s drážkami a tence. Tlustá vrstva dlouho schne aokna byse mohla slepit. Nátěr má na obou stranách přesahovat asi o 1 až 2 mm na sklo, aby voda nemohla vnikat do spáry mezi sklem a dřevem nebo tmelem. Aby se natřené křídlo při obracení nevysmeklo, pomůžeme si drsným smirkovým papírem, který nátěr poškodí méně než ruka. Přebytečná barva se ze skla odstraní žiletkou - většinu znečištění při natírání zabráníme proužkem lepenky (obr. 289).

Poškozený nátěr oken, hlavně na spodní části, oškrábeme současně se špinavým a zčernalým povrchme obnaženého dřeva. Nátěr, který drží přebrousíme za mokra o omyjeme teplou vodou s přípravkem saponátu. Přechod z nového nátěru na nátěr původní musíme vybrousit do ztracena. Uvolněný tmel odstraníme a obnažené dřevo v drážce přebrousíme a dostatečně napustíme fermeží, a teprve potom doplníme tmel. Místa, z nichž jsme nátěr úplně odstranili, nateme ve dvou až třech vrstvách, místa na nichž zůstal původní nátěr, natřeme je jednou. Je-li původní nátěr poškozený natolik, že se v celé ploše odlupuje, musí se opálit nebo sejmout odstraňovačem nátěrů. Obnovuje-li se poškozený nátěr, není možné nechat okenní otvory otevřené. Proto nejdříve natíráme vnější část rámu a vnější křídla, po zaschnutí je zavěsíme atřeme zbývající část rámu a vnitřní křídla (obr. 290).

Obnova poškozeného nátěru na dveřích

Dveře se natírají ve vodrovné poloze; na obou stranách se přibijí na dveřní křídla ze strany širší lišty, na nichž bude křídlo spočívat, aby se mohlo bez poškození natřít z obou stran. Dřevo, u něhož má být zachována přirozená struktura a vzhled, natíráme průhlednými nátěrovými hmotami na základní nátěr fermeží, která uzavře dřevní póry a zajistí dobrou přilnavost dalších nátěrů. Krycí nátěry zakrývají přirozenou strukturu dřeva. Po zaschnutí fermeže se vytmelí nerovnosti, ztvrdlý tmel se přebrousí a následuje krycí vrstva. Natírá-li se křídlo s výplněmi, natrou se nedříve výplně a potom okolní rám (obr. 291).

Starý nátěr se obnovuje stejně jako poškozený nátěr oken. Překližkové křídlo se musí opalovat velmi opatrně, aby se nevytvořily puchýře. Opálenou plochu před napuštěním fermeží vždy přebrousíme a pečlivě odstraníme všechen prach.

Tixotropní nátěrové hmoty

Tixotropní nátěrové hmouty jsou výhodné pro neodborníky. Vytvářejí pevný gel, který řídne při roztírání štětcem. Dobře se roztírají, stopy po štětci se zalijí a při nátěrech svislých ploch se netvoří záclony, nevrásní ani v tlusté vrstvě a nestékají po štěci a po rukou. Štětec se čistí ředidlem S6006, kterým je možno vyjímečně přiředit tixotropní lak i email.

Stříkání olejovými nátěrovými hmotami

Stříkání olejovými nátěrovými hmotami je méně hospodárné než práce se štětcem. Podklad se musí očistit velmi pečlivě, jinak nástřiková ulpí na povrchu plném prachu a nečistot.

Je nutné dodržovat stále stejnou vzdálenost stříkací pistole, jinak se vytvoří místa s nestejným nánosem barvy (obr. 292). Pro menší opravyjsou výhodné aerosoly.

Kovové konstrukce

Kovové konstrukce se musí natírat včas, protože výměna zkorodovaných prvků je nákladná. Korozi kovu nezabrání jedna nátěrová vrstva, ale musí jich být několik. Na dobře očištěný kov se nanáší první základní nátěr, který je bez lesku a obsahuje antikorozní pigmenty, zabraňující rezivění a zvyšující přilnavost k podkladu (suřík). Spolehlivější je dvojnásobný základní nátěr. Vrchní vrstvy na základním nátěru mají být alespoň dvě, lépe tři, aby se póry jednotlivých vrstev překryly (obr. 293).

Potřebujeme-li nepropustný lesklý nátěr odolný vodě, vysoké relativní vlhkosti a méně agresívním chemikáliím, použijeme polystyrenovou nátěrovou hmotu. Natírají se jí nejen kovové konstrukce, ale drží i na betonu a omítkách.

Pozinkovaný plech

Pozinkovaný plech se smí natírat až zinková vrstva částečně zoxiduje, což u výrobků vystaveným povětrnostním vlivům trvá nejméně tři měsíce. Není-li možné tak dlouho čekat, musí se povrch odmastit a jako základní se použije speciální zinkochromátový nátěr.

Drátěný plot z pozinkovaného pletiva

Drátěný plot z pozinkovaného pletiva se natírá také až po částečné oxidaci. Štětec je pro tuto práci méně vhodný než váleček, s nímž se natírá rychleji a obvykle s lepším výsledkem. Váleček se na pletivu vede zdola nahoru na jedné aptom na druhé straně pletiva. Nátěr rámu, trubek a místa pro váleček nepřístupná dokončíme štětcem. Staré pletivo očistíme od zbytků starého nátěru ocelovým kartáčem a pak je natíráme stejně jako nové pletivo.

Image