Okna a dveře
Okna a dveře
Dřevěná okna jsou k dostání typizovaná. Atypická okna se musí zhotovit na objednávku, což je nákladnější, a proto se někdy vyplatí přizpůsobit ostění. Dřevěná okna vyžadují větší údržbu než např. okna kovová. Co do nákladů na údržbu, jsou nejvýhodnější plastová okna. Venkovní okenní křisla se dělají z borovice, vybírá se dřevo pokud možno s hustýmy léty. Vnitřní se dělají z borovice a smrku.
Vlhkost dřeva, z něhož jsou okna zhotovená, má vliv na jejich jakost a životnost. Vlhkost může vytvořit podmínky knapadení dřeva hnilobou, nebo dřevokaznou houbou. Na vlhkém podkladě také nedrží nátěry, zvláště u okne na osluněných stranách.
Okna musí vyhovět řadě požadavků jako je osvětlení, větrání, komunikaci vnitřního prostoru s venkovním, chránit před chladem, nadměrným teplem, větrem, sněhem, děštěm a hlukem. Musí se snando otevírat, čistit a být těsná. Nad okny na jižní a západní straně má být vyložena římsa nebo mají byt tato okna chráněna jinak. Pokud se nepočítá se zastíněním, může být pobyt v místnostech s rozměrnými okny na osluněné straně velmi nepříjemný
Výměna oken
Vyměňujeme-li jen jedno nebo dvě okna, přizpůsosibíme nová okna tvarově oknům starým, ale použijeme moderní kování. Jsou-li všechna okna na jedné straně domu špatná, např. na severní nebo západní straně, mohou být v jednom průčelí i odlišná, nejsou-li viditelná z jednoho místa současně se starými. Okno ovlivňuje velikostí a členěním vzhled celého průčelí. Jestliže jeho rozměry nevyhovují osvětlení místonosti, je nutné uvažovat o jeho zvětšení. Osvětlení místonsti zlepšují okna nedělená. Při výběru oken by správně neměly být jediným kritériem výše pořizovacích nákladů.
Zdvojená nebo dvojitě zasklená okna lépe izolují. Jednoduchá okna mají jednoduchý rám, spára mezi stěnou a ráem se utěsňuje provazcem z minerální vlny. Zdvojená okna mají skla vzájemně vzdálena asi 40 mm, dvojítá okna asi 120 mm.
Opravu poškozených oken neodkládáme.
Jednoduchá okna doplníme další křídle, buď venkovním, nebo vnitřním (což je častější), podle způsobu osazení okna v ostění. Doplňková venkovní křídla se otevírají ven, což vyhovuje spíše u chalup nebo chat, zatímco u rodinných domků osadíme druhé křídlo dovnitř, anebo nevhodné okno vyměníme. Příčinou nedostatečné tepelné izolace může být netěsnost. Pokud není zkřížen rám, utěsníme okno těsněním kovovým nebo polyurethanovým, které se snadno přizpůsobuje případným nerovnostem. Mechová pryž těsní dobře, ale není příliš trvanlivá. Kovové těsnění je proužek pružného hliníkového plechu široký 200 až 250 mm, na okrajích zepvněný přehnutím. Nejdříve nastříháme proužky asi o 5 mm kratší než skutečná délka. V místech, kde jsou v křídle závěry, těsnění přerušíme. Každý proužek položíme na dřevěnou lištu nebo na desku tak, aby zpevněné okraje byly nahoře. Těsně vedle zpevněného okraje uděláme rýhu tupou částí nože, a tím se okraj poněkud ohne Je to nutné, jinak by těsnění při otevírání okna zachytávalo o okenní rám. Těsnění přibijeme na křídlo tak, aby u okna otevírajícího se dovnitř byla ohnutá strana těsnění na vnější straně. Otevíráme-li okenní křídlo ven, bude neohnutá hrana na vnitřní straně.
Těsnění se přibíjí asi 10 mm dlouhými a 1 mm tlustými hřebíčky. Pásek se po přibití musí ještě několikárt přetáhnout po celé délce tupým koncem nože asi 5 mm od okraje, aby hrana odstávala o 10 až 12 mm. Tím se pásek odkloní a pozavření křídla se vyplní prostor mezi křídlem a rámem. Konce pásku se mají obrousit pilníkem, aby později např. při čištění oken, nezpůsobily poranění. Na styku dvou křídel se pásek přibije pouze na jedno křídlo, nemž je připevněn uzávěr.
Pružné těsnící vložky z pěnového polyurethanu se samolepící úpravou mají lepivou stranu překrytou papírovou páskou. Páska se odstraní a těsnění se přitlačí na dosedací plochu polodrážky po obvodu okenního křídla. Pěnové těsení se připevňuje rychleji a snadněji než těsnění kovové. U dvojitých oken se těsní buď obě křídla, anebo jen křídla vnitřní. Kdybychom utěsnili jen vnější křídla, pronikal by tak teplý vzduch z místnosti mezi obě křídlaa na vnějším skle by se z vnitřní strany srážela pára a v zimě by zamrzala.
Okno se se silně zkříženými rámy vyměníme.
Uvolněné kování u dřevěných oken se odstraní, díry po vrutech se vyplní třískou a tmelem a kování se znovu přišroubuje. Zrezivělé kování se vymění. Nejvíce trpí spodní šást okna; shnilá dřevěná okapnice se odejme a místo ní se připevní plechová. Rám shnilý jen na některých místech se dá opravit vyříznutím narušeného dřeva a přiklížením nové části. Při velkém poškození je lepší okno vyměnit.
Dveře se opravují podobně jako okna a zvlášť spolehlivé musí být uzavírání.
Ve starých budovách jsou většinou dveře dřevěné, dveře na půdu ocelové nebo plechové. Při opravě budeme tedy potřebovat nářadí, které používají truhláři a zámečnici.
Domovní dveře mají být úhledné a účelné. Vstupní domovní dveře, stejně jako okna ovlivňují vzhled průčelí. Vyměňujeme-li okna, vyměníme obvykle i vstupní dveře, pokud nejsou zdobené nějakými zajímavými a motivy. Staré dveře se zkříženým křídlem nebo rámem anebo shnilé se rovněž vymění, protože oprava je složitá. Při výměně domovních dveří posoudíme, v čem staré dveře nevyhovoval. Může to být například osvětlení zádveřního prostoru, tedy výměna plných dveří za zasklené. V domovních dveří bývá také zabudovaná schránka na dopisy a zvonek popř. domovní telefon nebo videotelefon. Dveře nemají být plně vystaveny povětrnosti a proto se osazují k vnitřnímu líci průčelí. Na návětrné straně se chrání vstup zasklenou konstrukcí, která vytvří žávětří a v zimě zabrání hromadění sněhu. Není-li možné, chrání se dveře i vstup stříškou. Úzký vstupní otvor, který znepříjemňuje provoz i stěhování většího nábytku se má rozšířit a naopak zbytečně široké dvoukřídlé dveře lze zúžit a zbývající část dozdít cihlami a omítnout nebo doplnit skleněnými tvárnicemi (luxfery).
Nepovažujeme-li zasklené křídlo za bezpečné, osadíme do plných dveří kukátko a dveře proti násilnému otevření zajistíme bezpečnostním řetězem. V blízkosti domácích dveří má být zapuštěna mříž na čištění obuvi.
Vnitřní strana dveří musí vzhledově odpovídat interiéru.
Z vnitřku nemusí být dveře tradičně bílé, ale mohou být upraveny barevně, nebo tapetou. Jsou-li podlahy v jednotlivých místnostech stejného druhu, nedáváme ke dveřím prahy, protože vadí při přecházení i v manipulace se servírovacím stolkem. Při lokálním vytápění prahy brání průvanu, ale v bytech s ústředním topením tato poznámka odpadá. Proti průvanu se chrání spodní část křídla těsněním. Staré dveře profilovanými výplněmi a obloženými zárubněmi se mohou přizpůsobit modernímu zařízení překližkou nebo sololitovou deskou. Křídla s výplěnmi zle potáhnou také textilem nebo koženkou. Požadujeme li současně útlum zvuku, vkládá se pod potah akustická rohož. Dřevěné laťové dveře 10:08 anebo dřevěné prkenné dveře do sklepa nebo účelových přístavků můžeme poměrně snadno zhotovit sami.
Odstranění závad u dveřních křídelJe-li křídlo svěšené, je nejlšpší vyhnout závěs. Navléknutí ocelového kroužku na dolní čep závěsu někdy způsobí, že křídlo nahoře zachytává za zárubeň. Přebytečné dřevo je pak nutné odebrat hoblíkem. Povolené šrouby závěsů dotáhneme a protáčejí-li se, použijeme delší šrouby, nebo původní otvory utěsníme zápalkami naomečnými do univerzální lepidla. Zachytává-li křídlo, najdeme nerovnost proužkem tuhého papíru posunovaným v drážce. Dá-li se papír snadno vytáhnou, je na daném místě vůle. Je-li papír pevně sevřen, obrousime místo skelným papírem. Netěsné křídlo utěsníme polyurethanem. Střelka (záskočka) a závora zámku někdy nezapadají do otvorů v zapadacím plechu, což vyžaduje přepilovat zapadací otvory. Tloušťku, kterou potřebujeme opilovat, poznáme podle otisku - závoru potřeme barvou a vysuneme. Ubereme jen nutnou tloušťku, jinak by byla závora volná a dveře by klepaly. Nedá-li se závora zámku klíčem vysunout, musí se zámek odšroubovat a opravit. Záskočky na straně hranatého čepu se mohou uvolnit nebo volně nezaskakují do zářezů - v takovém případě je lepší celou součást včetně čepu vyměnit.
Montáž a oprava okenních rolet
Do dvojítých oken nebo balkonových dveří se rolety montují tak, aby při pohledu na okno byl hranatý čep na levé a trnový na pravé straně. Konzolky musí být připevněny přesně ve vodorovné poloze tak vysoko, aby se do nich mohla snadno zavěsit roleta s navinutým plátnem. U zdvojených oken a balkónových dveří se roleta připevňuje na záclonový truhlík osazený na vnitřní straně nadpraží. To však je nevýhodné, protože roleta je poměrně daleko od okna. Lepší jsou pzávěsné konzolky a roleta připevněná přímo na okenní rám Pro šířku rolety se dvojitých oken počítá s vůlí 5 až 6 mm (závěsná konzolka se dá ohnout na obě strany). Délka rolety se měří kovové konzolky. Tyč rolety podle potřeby zkrátíme na straně trnového čepu, který se i se zdířkou opatrně sjem a po odříznutí tyče se znovu nasadí. Odstrazené plátno se přibije hřebíky dlouhými 6mm přesně ve středu osy kolmé na podélný okraj plátna. Špatně připevněné plátno se navíjí ke straně na niž se okraj brzy rozedře. Předčasné opotřebení trnového čepu je obvykle zaviněno nevodorovně připevněnou roletovou tyčí. Starý čep se vytáhne kleštěmi a místo něho se osadí nový a nová konzolka se připevní tak, aby tyč byla po zavěšení vodorovná.
Zasklívání oken a dveří
Menší křídlo vysadíme sami, velké a těžké křídlo vysadíme s pomocníkem. Před vysazovaním ventilačního křídla je nutné odšroubovat otevírací mechanismus. Na řezání skla potřebujeme diamant nebo kolečko, nůž na vysekávání tmelu, nůž na tmelení, kladívko a drátěnky. Diamant je spolehlivější a trvanlivější než kolečko, které se hodí spíše pro řezání tlustších tabulí. Nejdříve vylámeme zbytky rozbitého skla a podélně vysekáváme starý tmel. Vytáheme všechny příponky nebo hřebíčky. Novou tabuli uřízneme tak, aby po stranách měla vůli 2 mm. Kdyby byla vsazena těsně, mohla by při zavírání nebo otevírání okna prasknout. Diamantem řežeme přesně kolmo, jinak neřeže. Řez má být vlasově tenky a jakoby jemně svítící. Naříznuté sklo se musí ihned odlomit, porotě napětí, které se řezem vytvoří se poměrně rychle ztrácí a pozdější odlomení je obtížné. Čím je sklo tlustší, tím se má řezat pomaleji. Sklo s drátěnou vložkou se řeže podle pravítka a vlhčí se při tom petrolejem. Širší odřezky se mohou odlomit rukou, užší pomocí zářezů na řezači skla. Zlomí-li se sklo v některých místech mimo řez, musí se neodlomené části odštípnout. Větší tabuli rozlomíme buď nadzvednutím obou konců, položením laťky pod řez a přitlačením na tabuli na obou stranách, nebo zlomením přes hranu stolu.
Hřebíky se nesmějí přibíjet do rámu tak, aby příliš tlačily na sklo - mohlo by prasknout. Zarážejí se poněkud šikmo a tak hluboko, aby nevyčnívaly z tmelu. Od rohu mají být vzdáleny 100 mm, jinak 250 mm. Tmel má být čerstvý a vláčný a na 1 m2 skla se ho průměrně spotřebuje asi 1 kg. Před tmelením se musí drážky zbavit prachu a nečistot, v zaprášené drážce by se tmel ke dřevu nepřichytil. Nepřilne ani k nenatřenému dřevu, a proto se drážka napouští fermeží. Tmel se prohněte, aby byl vláčný. Do vyčištěné a fermeží natřené okenní drážky se položí váleček tmelu, tlustý asi jako tužka. Do tohoto lože se pak položí tabule skla a lehce a stejnoměrně se do tmelu vtlačí tak, aby uložení bylo tlusté asi 2 mm. Pak se po obvodu přibijí drátěnky, vzájemně vzdálené asi 150 mm. Nakonec se z bývající část mezi sklem a okrajem drážky vyplní tmelem a stáhne nožem, šikmo vedeným po drážce. Přebytek tmelu se odstraní apovrch se stejnoměrně uhladí. Zasklíváme-li do kovových profilů, zatlačíme tabuli do 2 až 3 mm tlusté vrstvy tmelu tak, aby tmel rovnoměrně vyplnil ložnou plochu. Potom se tabule přichytí ocelovými příponkami a zatmelí se stejně jako v předcházejícím případě. Některá kovová okna i dveře se zasklívají bez tmelu do speciálních profilů.
Dveře se zasklívají jako okna. Větší a těžké dveří křídlo nemusíme vysazovat ze závěsů, skla bývají přichycena lištami. Maji-li se uvolnit lišty u vyšší a úzké tabule, začneme uvolňovat lišty svislé, potom spodní a nakonec horní lištu opatrně vypáčíme. Hřebíčky vytáhneme jen tolik kolik byly zapuštěny a ponecháme je v liště. Po osazení tabule se lišty přibíjejí v opačném pořadí než při uvolňování.